Blog

Zákony vs. realita: Proč je svět rozdělený v přístupu ke konopí
➡ Odhalujeme překvapivé důvody, proč některé země konopí legalizují a jiné ne.
 

Zákony vs. realita: Proč je svět rozdělený v přístupu ke konopí?

Přístup ke konopí se po celém světě výrazně liší. Zatímco některé země legalizovaly jeho užívání pro léčebné i rekreační účely, jiné ho stále považují za nebezpečnou drogu a trestají jeho držení přísnými zákony. Co stojí za tímto rozdílným přístupem? Pojďme odhalit hlavní důvody.


1. Historické a kulturní kořeny

Konopí má bohatou historii, sahající tisíce let zpět. V některých kulturách, jako je Indie nebo Čína, bylo konopí tradičně využíváno jako léčivá bylina a zdroj vláken. Například čínský císař Shen-Nung popsal léčebné účinky konopí již v roce 2737 př. n. l. Naopak v západních zemích byla jeho pověst poškozena během 20. století, kdy bylo spojováno s kriminalitou a sociálními problémy. Tato historická stigma ovlivňují dodnes legislativu v mnoha státech.


2. Politické zájmy a propaganda

V mnoha zemích je otázka legalizace konopí politicky citlivým tématem. Populističtí politici často využívají strach z drog k získání voličů, zejména v konzervativních společnostech. Na Slovensku například silná protikonopná lobby šíří dezinformace o zdravotních rizicích konopí a spojuje ho s kriminalitou. Podobná propaganda byla v minulosti úspěšná i v USA, kde byla marihuana vnímána jako „nebezpečná droga přistěhovalců“.


3. Ekonomické faktory

Legalizace konopí může mít významný ekonomický přínos. Například studie z České republiky ukázala, že regulovaný trh s konopím by mohl přinést veřejným rozpočtům miliardy korun ročně. Země jako Kanada nebo USA (v některých státech) již těží z daňových příjmů z prodeje konopí. Na druhé straně však existují země, kde ekonomické zájmy farmaceutických nebo alkoholových společností brání legalizaci, protože by mohly přijít o část svého trhu.


4. Zdravotní a vědecké argumenty

Zatímco vědecké studie potvrzují léčebné účinky konopí, například při léčbě epilepsie, bolesti nebo zánětů, některé vlády stále tvrdí, že neexistují dostatečné důkazy. Na Slovensku například Ministerstvo zdravotnictví odmítá uznat léčebné účinky konopí, ačkoliv existuje řada mezinárodních studií, které jeho přínosy potvrzují. Tento postoj často souvisí s nedostatkem vzdělání v oblasti medicíny a prevence.


5. Společenské předsudky

V mnoha zemích je konopí stále spojováno s negativními stereotypy. Uživatelé jsou často vnímáni jako „feťáci“ nebo „kriminálníci“. Tento pohled je hluboce zakořeněn v konzervativních společnostech, kde je veřejná debata o drogách tabu. Například na Slovensku je téma konopí natolik stigmatizované, že se mu vyhýbají i umělci a politici, aby neriskovali svou reputaci.


6. Mezinárodní tlak a legislativa

Mezinárodní úmluvy, jako je Jednotná úmluva o omamných látkách z roku 1961, klasifikují konopí jako nebezpečnou drogu. Tato legislativa ovlivnila mnoho zemí, které se obávají porušení mezinárodních dohod. Na druhé straně však některé státy, jako Kanada nebo Uruguay, ukázaly, že je možné legalizovat konopí a zároveň dodržovat mezinárodní závazky.


Závěr: Cesta k jednotnému přístupu?

Rozdělený přístup ke konopí odráží rozdílné historické, kulturní, politické a ekonomické podmínky jednotlivých zemí. Zatímco některé státy legalizaci vnímají jako příležitost ke zlepšení veřejného zdraví a ekonomiky, jiné se drží zastaralých předsudků a represivních politik. Budoucnost ukáže, zda se svět dokáže sjednotit v přístupu k této kontroverzní rostlině, nebo zda rozdíly přetrvají i nadále.

Kouření vs. vapování konopí! Děláte to správně?

Vapování konopí: Zdravější alternativa ke kouření?

V posledních letech se vaporizace konopí stává stále populárnější metodou jeho konzumace. Mnoho lidí ji považuje za zdravější a efektivnější alternativu ke kouření jointů. Jaké jsou hlavní výhody vapování a proč byste měli zvážit tuto metodu?


Co je vaporizace a jak funguje?

Vaporizace je proces, při kterém se konopí zahřívá na určitou teplotu, aby se uvolnily účinné látky (kanabinoidy a terpeny) bez toho, aby došlo k jejich spalování. Vaporizéry pracují na principu konvekčního nebo kondukčního ohřevu, což znamená, že místo kouře vdechujete jemnou páru obsahující aktivní složky konopí.

Na rozdíl od klasického kouření jointu, při kterém dochází ke spalování rostlinného materiálu (při teplotách kolem 600–900 °C), vaporizace probíhá při mnohem nižších teplotách (obvykle mezi 160–220 °C). Díky tomu nedochází ke vzniku dehtu, oxidu uhelnatého ani dalších škodlivých látek.


Výhody vaporizace oproti kouření

1. Zdravější alternativa

Hlavním důvodem, proč mnoho uživatelů přechází na vaporizaci, je snížení zdravotních rizik. Kouření konopí, stejně jako tabáku, vytváří toxické spaliny, které mohou dráždit dýchací cesty a přispívat k rozvoji respiračních onemocnění. Vaporizace eliminuje spaliny, což snižuje zátěž na plíce.

2. Vyšší efektivita a lepší využití konopí

Při vaporizaci dochází k uvolnění více účinných látek než při spalování. Kouřením se může ztratit až 30–50 % kanabinoidů, zatímco vaporizací je jejich využití efektivnější. Díky tomu dosáhnete požadovaných účinků s menší spotřebou materiálu.

3. Možnost nastavení teploty

Různé teploty ovlivňují výsledný efekt vaporizace. Například:

  • 160–180 °C → Jemnější účinky, více chuti, vyšší obsah terpenů.
  • 190–210 °C → Silnější účinky, intenzivnější uvolnění THC a CBD.
  • 220 °C a více → Začíná se tvořit více vedlejších látek a snižuje se zdravotní výhoda vaporizace.

Možnost nastavení teploty umožňuje přizpůsobit zážitek podle preferencí uživatele.

4. Lepší chuť a aroma

Vaporizace zachovává více terpenů – přírodních aromatických sloučenin, které dodávají konopí jeho charakteristickou vůni a chuť. Kouření terpeny ničí vysokou teplotou, zatímco při vaporizaci si můžete vychutnat plné spektrum chutí.

5. Diskrétnost

Vapor produkuje méně zápachu než kouř, což je ideální pro ty, kteří preferují diskrétní konzumaci. Navíc vaporizéry jsou často kompaktní a snadno přenosné, což umožňuje jejich pohodlné použití kdekoliv.


Jaký vaporizér zvolit?

Existují dva hlavní typy vaporizérů:

1. Přenosné vaporizéry

  • Skvělé pro diskrétní použití na cestách.
  • Rychlé zahřátí, kompaktní design.
  • Například PAX 3, Mighty, Arizer Solo 2.

2. Stolní vaporizéry

  • Vyšší výkon a kvalita inhalace.
  • Vhodné pro domácí použití.
  • Například Volcano Hybrid, Arizer Extreme Q.

Při výběru vaporizéru je dobré zvážit, zda preferujete kondukční (přímý ohřev materiálu) nebo konvekční (ohřev horkým vzduchem) metodu zahřívání. Konvekční modely obecně poskytují lepší chuť a efektivnější vaporizaci.


Závěr: Proč dát přednost vaporizaci?

Vaporizace konopí nabízí zdravější, efektivnější a chutnější způsob konzumace oproti klasickému kouření. Přináší více účinných látek, méně toxických zplodin a možnost přizpůsobení teploty podle požadovaných účinků. Pokud hledáte moderní alternativu, která šetří plíce i konopí, vaporizace je rozhodně krok správným směrem.

Máte zkušenosti s vaporizací? Podělte se o ně v komentářích!


 

Konopí - co vše se z něj dělá

Původní domovina konopí setého se zřejmě nalézá v centrální Asii, odkud se značně rychle rozšířila prakticky po celém světě díky svým nenáročným pěstitelským potřebám. Konopí seté bylo používáno již od neolitu v mnoha civilizacích v Evropě nebo Asii. První zmínky o konopí jsou staré již 10 000 let, kdy vlákna konopí byla používána jako součást stavebního materiálu. Antická Čína popisuje konzumaci konopných semen k jídlu a možnost využití konopí i v rámci léčby. Císař Shen-Nung, který měl jako zálibu léčitelství a byliny, napsal zhruba v roce 2737 před Kristem knihu, ve které popisoval léčebné využití konopí. Doporučoval rostlinu při mnoha neduzích včetně zácpy, dny, revmatismu a při poklesu ducha. Z pohledu starověkého Egypta ve spisu "Eberského papyru" z roku 1550 před naším letopočtem byl také popsán léčebný charakter konopných přípravků, přičemž se doporučoval ve formě čípků při bolestivých hemoroidech. Dochovaly se také spisy ze starověké Indie, kde lékaři detekovali psychoaktivní účinky konopí a doporučovali přípravky obsahující konopí při léčbě mnoha neduhů, zejména potížích se spánkem, bolesti hlavy, gastrointestinálních potížích a bolestí (dokonce při porodní bolesti!). V antickém Řecku byly používány listy konopí k přikládání na odřeniny a různá zranění u koní. U lidí se sušené listy přikládaly při krvácení z nosu a sušená semena se konzumovala k zažehnání střevních tasemnic. V islámském světě se od osmého do osmnáctého století Cannabis sativa značně předepisovala a konzumovala jako diuretikum, antiemetikum, analgetikum, antipyretikum a antiflogistikum (protizánětlivé léčivo).

Konopný olej

cm_konopi1Tento olej se získává lisováním semen konopí setého. Ve formě, kdy neprochází rafinací (čištením přírodní suroviny), je lisovaný za studena, má světle nebo tmavě zelenou barvu a charakterizuje ho oříšková chuť. Naopak při rafinované formě je čirý, bezbarvý, bez chutě a vůně. Tato forma nás nemusí zajímat, protože rafinovaný konopný olej se použivá pro kosmetické přípravky. V průmyslu je využíván například do maziv a nátěrových hmot.

V přírodní medicíně se využívá konopný olej, který je součástí i mnoha přípravků z oblasti přírodní kosmetiky. 

Působí preventivně proti kardiovaskulárním nemocem, pomáhá harmonizovat hladinu krevního tlaku a snižuje hladinu škodlivého cholesterolu. Pomáhá zabraňovat svalovým křečím, působí jako prevence cukrovky, i vnitřně pomáhá proti vzniku zánětů a při některých kožních onemocněních, jako je lupénka či atopický ekzém.

Nerafinovaný olej má zajimavý poměr mezi jednotlivými druhy mastných nenasycených kyselin, omega 6 a omega 3 jsou v poměru 3:1, což odráží přirozený poměr těchto kyselin v lidském těle. Olej tvoří zhruba třetinu váhy semen konopí. Tento jedlý olej obsahuje 80% esenciálních mastných kyselin. Jsou nazývány jako esenciální, protože si je tělo nedokáže připravit samo. Hrají významnou roli v energetické bilanci organismu a díle při snižování krevního tlaku, snižování hladiny triglyceridů, výživu pokožky, vlasů a nehtů nebo tvorby buněčných membrán. Pravidelné užívání pomáhá předcházet srdečním nemocem, hypertenzi, vysoké hladině cholesterolu, artritidě a dalším chorobám. Tento olej dále obsahuje látky jako fytosteroly, vitamíny A, B, C, D a minerály jako jsou draslík, vápník, hořčík a dále i železo.

Využívá se především jako olej do potravin, do různých salátů atpod.

Konopné oleje v naší nabídce naleznete zde.

Konopné semínko

V dnešní době je velmi oblíbené i konopné semínko, které se získává z tzv. technického konopí. Konopné semínko obsahuje nenasycené esenciální mastné kyseliny, tedy kyselinu gama linolenovou a olejovou. Poměr mezi těmito kyselinami omega-3 alfa linolenová a omega-6 linolová je v semínku 1:3. Tyto dvě kyseliny jsou důležité a přínosné pro správné fungování mozku a jeho vývoj. Dále pozitivně ovlivňuje reprodukční systémy a metabolismus. Konopné semínko je tvořeno bílkovinami 25%, tuky 31 % a sacharidy 34%. Obsahuje až 20 aminokyselin, které jsou stavebními jednotkami bílkovin, které jsou nezbytné pro stavbu svalové tkáně. Obsahují i další prospěšné látky jako chlorofyl, lecitin a kyselinu cannabidiolovou. Z vitamínů jsou to vitamíny skupiny B, dále vitamín A, C, E. Minerály jsou zastoupeny v podobě hořčíku, vápníku, zinku, draslíku.

Konopné semínko se užívá jak při prevenci tak při fyzické a psychické zátěži. Reguluje hladinu cholesterolu, posiluje imunitní systém, udržuje zdravou pleť, vlasy a dodává energii. Má pozitivní vliv na kardiovaskulární systém a zlepšuje paměť. Může pomoci i při lupénce a ekzémech.

Konopná semínka v naší nabídce naleznete zde.

Konopný protein

Protein z konopí má několik výhod a důvodů proč byste ho měli vyzkoušet.

  1. Skvělá stravitelnost - Konopný protein se výborně tráví a nezpůsobuje žádné zažívací potíže. Právě stravitelnost je jedním z hlavních důvodů, proč některým lidem působí problémy syrovátkové proteinové produkty. Pokud patříte mezi ně tak právě konopný protein je skvělou alternativou.
  2. Výživové hodnoty - Konopný protein obsahuje všech 23 aminokyselin vyskytujících se v přírodě, včetně 8 esenciálních, které si tělo není schopno samo vytvořit z jiných zdrojů. Tím je konopný protein v rostlinné říši jedinečný.
  3. Vitamíny - Konopný protein je přirozeným zdrojem vitamínů A, B1, B2, B3, B6, C, D a E. Dále obsahuje minerální látky a to zejména hořčík, vápník, zinek a železo. Konopným proteinem tedy pokryjete a doplníte všechny důležité vitamíny a minerály ve vašem těle.
  4. 100% rostlinný původ - Jak je patrné z názvu, tak je tento protein vhodný jak pro vegany tak i vegetariány a v neposlední řadě pro ty, kteří trpí intolerancí laktózy. Neobsahuje lepek je vhodný pro celiaky.
  5. Detox - Konopí detoxikuje organismus, odvádí z těla škodlivé látky, toxiny, těžké kovy a tím celkově tělo čistí. Zlepšuje kvalitu pleti, vlasů a nehtů.
  6. Nárůst a regenerace svalové hmoty - Použitím konopného proteinu po tréninku dosáhnete zlepšené regenerace a zvládnete tak svůj další trénink mnohem dříve.

 CBD olej - přírodní zázrak

cbdko10Světová zdravotnická organizace (WHO) nedávno ve své správě potvrdila, že CBD se svými neuroprotektivními a protizánětlivými účinky má vysoký potenciál v léčbě nemocí jako je epilepsie, Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba a roztroušená skleróza.

  1. Epilepsie - Vědecké studie hodnotí CBD jako velice slibnou alternativu léčby nejen dětské epilepsie. 75-100 % pacientů hlásilo při užívání CBD úbytek záchvatů. Vědci z univerzity ve Stanfordu vyzvali rodiče epileptických dětí, kteří se sdružují ve specializované facebookové skupině, aby se zúčastnili výzkumu, zda jejich dětem pomůže konopí obohacené o CBD. Ve výzkumné skupině bylo celkem 19 dětí ve věku od 2 do 16 let a průměrný počet léků vyzkoušených před tímto výzkumem byl 12. Celkem 84 % rodičů zaznamenalo viditelné snížení frekvence epileptických záchvatů, z nichž ve dvou případech záchvaty ustaly úplně. Jako vedlejší účinky hlásily rodiny zlepšení nálady, ostražitost a kvalitnější spánek svých dětí. Negativní efekty byly únava a ospalost.
  2. Parkinsonova choroba - Byla provedena řada výzkumů mezi pacienty s Parkinsonem. U většiny z nich bylo prokázáno snížení potřeby užívat léky. Zlepšily se jejich nálady, paměť i únava. Neurodegenerativní onemocnění pojmenované po Jamesi Parkinsonovi, který je poprvé v roce 1817 popsal, postihuje nejčastěji lidi po 50 letech věku. Nemoc spočívá v tom, že ubývá mozkových buněk, které produkují dopamin, který je zodpovědný za přenos signálů mezi neurony. Viditelnými projevy jsou klidový třes, zpomalené pohyby či zhoršená koordinace pohybů. Nemoc též doprovází častá únava, poruchy spánku a deprese. Izraelští vědci zkoumali mezi lety 2011 a 2012 skupinu pacientů trpící Parkinsonovou chorobou. Podávali jim konopí a 30 minut po jeho požití kontrolovali hodnoty pohybu na škále UPDRS (Unified Parkinson‘s Disease Rating Scale). Nejen že snížení hodnot bylo významné, ale pacienti také prohlašovali, že lépe spí a méně trpí bolestí. Jiný izraelský výzkum prokázal zmírnění potíží spojené s Parkinsonovou chorobou, jako jsou deprese, bolest, chvění a svalová ztuhlost.
  3. Alzheimerova choroba - Ač není Alzheimerova choroba vyléčitelná, poznatky odborných výzkumů tvrdí, že je možné zmírnit její progresi užíváním CBD. Choroba, jejíž podstatou je postupná degenerace mozkové tkáně, kterou v roce 1907 popsal německý lékař Alois Alzheimer, není vyléčitelná, ale poznatky odborných výzkumů tvrdí, že je možné zmírnit její progresi. Tým vědců z neapolské univerzity zkoumal vliv přítomnosti CBD na peptid amyloid beta, který se hromadí v mozku, což je jednou z fyziologických příčin odumírání mozkových buněk. Výzkum dokázal silnou neuroprotektivní a antioxidativní funkci CBD proti rozpínání amyloidu beta a následné apoptóze (hromadnému odumírání buněk). Alzheimerova choroba je celosvětově nejčastější příčinou demence a se stárnutím obyvatelstva je jí postihnuto čím dál více lidí. Výzkum nizozemských vědců zkoumal vliv CBD při pozdním nástupu Alzheimerovy choroby, tj. po 65. roku věku. Projevy demence způsobené Alzheimerovou chorobou, mj. kumulováním amyloidu beta, je možné zmírnit díky CBD. Výzkum ukázal, že CBD může snížit oxidační stres, buněčné záněty a tvorbu amyloidního plaku a neufibrilárních spletů, což jsou charakteristické znaky pozdního nástupu Alzheimerovy choroby. 
  4. Roztroušená skleróza - Dle výsledků vědeckých studií cannabinoidy (CBD) obsažené v konopí výrazně zmírňují symptomy provázející roztroušenou sklerózu (svalovou ztuhlost, křeče a nespavost). Průvodních jevů a komplikací v průběhu onemocnění roztroušenou sklerózou je mnoho. Nejčastěji je to svalová ztuhlost, křeče, nespavost, únava, chvění, trvalé bolesti a deprese. Mnohé mezinárodní studie dokazují, že tyto symptomy lze omezit či zcela eliminovat díky aplikaci extraktu z konopí. ýzkum ve Velké Británii potvrdil hypotézu, že konopí pomáhá na svalovou ztuhlost, křeče a nespavost, časté symptomy roztroušené sklerózy. Oproti těm, kteří užívali placebo, byla účinnost konopí až dvakrát vyšší. Španělský výzkum zabývající se pouze křečemi, taktéž doporučuje konopí jako účinný lék. Cannabinoidy výrazně zmírňují i další symptomy provázející roztroušenou sklerózu. Mají navíc i protizánětlivé a neuroprotektivní účinky a několik studií naznačuje, že cannabinoidy mají pravděpodobně schopnost remyelinizace, čili zpomalit či zastavit progresi onemocnění. Britská studie však zkoumala přímo vliv cannabinoidů na RS, ale zpomalení rozpadu myelinových pochev neuronů nepotvrdila. 

 

Trh s konopím by státu přinesl miliardy korun, uvádí studie

Po zavedení regulovaného trhu s konopím s fungováním konopných klubů a možností samopěstování by Česko mohlo mít roční čistý přínos přes pět miliard korun.

Politici vládních stran jednají o podobě návrhu zákona, který upravuje pravidla samopěstování konopí, konopných klubů i regulovaného trhu s konopím. Ekonomové nyní posuzovali tři varianty – nejširší se samopěstováním a konopnými kluby i trhem, omezenější s konopnými kluby a samopěstováním a nejužší se samopěstováním. Na ní má zatím podle dostupných informací vládní koalice shodu.

„Závěry jsou velmi jednoduché. Všechny hodnocené varianty se jeví jako společensky i finančně pro veřejné rozpočty přínosnější než zachování statu quo,“ uvedl Patrik Sieber, jeden z autorů analýzy expertů z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze (FPH VŠE) pro Úřad vlády ČR.

Podle ní by po zavedení regulovaného trhu s konopím s fungováním konopných klubů a možností samopěstování mohlo mít Česko roční čistý přínos přes pět miliard korun.

 

Do roku 2035 by česká společnost díky změně mohla získat celkem 77,2 miliardy korun. Pokud by bylo možné jen samopěstování, čistá roční částka by činila zhruba 1,2 miliardy korun a desetiletý přínos by dosáhl asi 16,5 miliardy korun.

Experti vytvořili dvě analýzy – socioekonomickou a finanční. V první sledovali dopad na samopěstitele a provozovatele konopných klubů, nelegální i legální trh, veřejný sektor a další subjekty. Zohlednili třeba produkci, spotřebu, příjmy rozpočtů, náklady na správu daní, emise či provoz případné vládní agentury. Ve finanční studii se zaměřili na veřejné rozpočty a jejich příjmy a výdaje. Nezapočítávali výdaje na policii, justici a vězeňství.

Podle středních výsledků socioekonomické studie by celkové společenské přínosy v nejširší variantě příští rok činily 12,7 miliardy korun a za desetiletí do roku 2035 pak 217,4 miliardy. Náklady by dosahovaly v roce 2025 zhruba 7,2 miliardy korun a celkem do roku 2035 pak 140,2 miliardy korun. Celkový čistý přínos by tedy činil za desetiletí 77,2 miliardy, příští rok téměř 5,3 miliardy korun. Zhruba stejná hodnota by byla každý rok – v roce 2035 by činila při přepočtu 5,2 miliardy korun a po zohlednění růstu cen by to bylo 7,8 miliardy korun.

U druhé, užší varianty by celkový přínos do roku 2035 dosáhl 20,8 miliardy korun, ročně by to bylo kolem 1,5 miliardy korun. V nejužší verzi by Česko získalo ročně kolem 1,2 miliardy korun, do roku 2035 pak 16,5 miliardy korun.

Veřejné rozpočty by podle druhé studie mohly v jednotlivých variantách mít příští rok navíc 2,6 miliardy korun, 149,2 milionu korun či 127,6 milionu korun. V desetiletém období by to bylo celkem 41,2 miliardy korun, 1,8 miliardy korun či 1,5 miliardy.

Podle Tomáše Ryšky z FPH VŠE se v Česku spotřebuje asi 50 tun konopí ročně. „Jak studie ukazuje, pokud by po legalizaci docházelo k nárůstu, tak by byl velmi malý,“ uvedl Ryška. Autoři podotkli, že ze zahraničních studií nevyplývá, že by po regulaci výrazně přibylo problémů. Míní, že by se změny projevily v rychlejším přechodu z ilegálního na legální trh.

Zdroj - seznamzpravy.cz